Komentáře: Budeme na sebe hodní

Od: Milan Kovár

Milan Kovár — Tue, 11 Mar 2008 08:53:08 +0000

Za hranici nutného
…možná by mohlo souviset se sebehodnocením dotyčné (nepřímo úměrně)…?
Jinak ovšem samička, která se umí brát za svá mláďata, je velmi atraktivní: můžu jít klidně na lov a mám jakousi jistotu, že můj cenný genofond je dobře chráněn a opečováván 🙂

Od: lucie kellnerová

lucie kellnerová — Tue, 11 Mar 2008 01:14:00 +0000

samice a mláďata
ještě poznámku:

jedna věc je obrana mláďat před nebezpečím, ale pak je u matek ještě to divné sobectví, to bezohledné střežení hnízda, které s ochranou mláďat souvisí, ale jde daleko za hranici nutného. Krom Čapkovy Matky, o které tu už byla řeč, taky Ze života hmyzu…

Od: Ivo Kaipr

Ivo Kaipr — Mon, 10 Mar 2008 18:00:26 +0000

Lucie, to je přesné, člověk skutečně spoustu věcí ví jen
tak latentně. Já tomu u sebe říkám fantasmagorie nebo brainstorming – aby člověk mohl uvažovat svobodně, chvíli sám sebe přestane kritizovat. Taky mi pak z takových rozletů nad nějakým podnětem zůstávají na zemi úvahy stejně nesmyslné jak modely perpeetua mobile; i divím se sám sobě: jak jsem mohl věřit, že zrovna tohle bude souviset jen a hlavně s tímhle? Jak jsem mohl zapomenout na tenhle vliv a na tohle…

Na druhou stranu nepovolit si svobodné myšlení, znamená připravit se mezi spoustou nesmyslů třeba o to jedno jediné „aha“, na které by jeden mohl být opravdu hrdý:-)

Ano, agrese by se měla střetávat s vůlí k míru. Jenže agrese je pudová – a proto už od antiky je barbarem ten, kdo jedná neuměřeně, pudově, kdo soudí bez zákona a žije bez ohledu na rady moudrých 🙂

Mně se ale při slovech „uměřený život“ chce strašně smutně smát.

Ano, mateřská láska je agresivní. Zkuste vstoupit mezi samici a mládě: medvědice, lvice a další -ice vás rozsápou dřív, než vám dojde, proč.

Od: Milan Kovár

Milan Kovár — Mon, 10 Mar 2008 14:09:09 +0000

Pavle,
proč to vlastně řešit…? Stejně to hlína vytáhne, a vposledku je fuk, co bylo příčinou, jestli čajová miska, kámasútra nebo čampajské (geniální!). Mír – až do příští války :-)))

Od: lucie kellnerová

lucie kellnerová — Mon, 10 Mar 2008 11:13:02 +0000

nic nového pod sluncem, p. Ivo!
Ale mám teorii, že spoustu věcí, které člověk jakoby „ví“ si skutečně uvědomuje jenom v některých chvílích – třeba, že válka je hrozná a maminky mají rády své děti „ví“ každý, ale…

pro mě hrůza války 3x – nejprve u filmu Klíč, kde jsem v nějakém nepatřičně nízkém věku viděla v akci gilotinu, potom, když vyplavala fotka babiččiny rodiny před odchodem do Osvětimi, a pak tentokrát na tím překladem, když prťousové spali ve vedlejším pokoji. To byl podnět. A závěr úvah, který snad nění tak úplně otřelý, že mateřské lásce je inherentní taky hodně agrese – takže nejen chlapi nad military…

počítám, že agrese v nás se s tím volním „budeme na sebe hodní“ musí neustále střetávat.

Od: Pavel Sikora

Pavel Sikora — Mon, 10 Mar 2008 00:07:08 +0000

Milane,
skláním se před Vašimi znalostmi, od mečů přes šálky až xútrám. Reálný člověk ovšem nestojí jak tvrdé y zabíjet ho holou dlaní je dost dřina.

No way, jedině čampajské, jak říkají naše děti. Nejdřív mě necháš odšavlovat toaletu a pak mě energií menší než 7 joule (stejně mi to nějak nesedí, když jsem takm počítal, kolik energie bych potřeboval abys uvedl Gluma do poohybu byť jen 1 km/h…) zatlačíš dovnitř a využiv těsného prostoru a nemožnosti šavlové obrany, narveš do hajzlu. Tsa, ani nápad.

ER8M = bude tam i ERvéčko, ale ve své inťošské pošetilosti si bude objednávat samá Malá piva – nakonec jich bude wosum.

Od: yogumin

yogumin — Sun, 09 Mar 2008 21:53:00 +0000

Pavle
Jasne. Budeme tim otvirat i mineralky & dvere od toalet.

Od: Milan Kovár

Milan Kovár — Sun, 09 Mar 2008 21:27:32 +0000

2 GLUM
Uvádí se, že na usmrcení člověka stačí energie 7 Joule. Drsné, což? Stačí blbě spadnout ve frontě na šlepr. Naše životy visí na vlásku… tolik k té supermanské dlani; učí se to i městští policajti, supermani… známe tolik způsobů, jak zabít člověka, a ani jeden, jak ho přivést zpátky do života… ale zpátky do života: což nevíte, že Kámasútra praví: „…zůsoby je třeba volit“! – někdy se šikne talířek líp, než meč, ne každý protivník je rytíř bez bázně a hany 🙂
Samurajské meče nebrousím 🙂 ale možná bych měl…? Zpracování kovů mám v příjmení; a jméno? – to je zas spíš k té Kámasútře 😀
Pěkný večer, 🙂

Od: Pavel Sikora

Pavel Sikora — Sun, 09 Mar 2008 21:08:39 +0000

yogumie (cc: Milan Kovár)
síla Tvých argumentů je drtivá. Chceš tím naznačít, že mám zahodit vývrtku a příště v Akropoli…? 😮

Milane, z toho Vašeho výčtu bojových nástrojů mě (hned po té supermanské dlani) zaulaj šálek. Ve vzájemném souboji bych před šálkem ovšem dal přednost meči, mám slabost pro staré dobré starověké věci ;.ъ Poslouchejte, nejste Vy ten, co brousí ty samurajské šavličky?

Od: Milan Kovár

Milan Kovár — Sun, 09 Mar 2008 20:59:34 +0000

GLUMe,
přemýšlím, nemám-li se zastavit v diskusním rozletu. Napsal jste, že dítě, toužící po meči, se ještě neřízlo nožem, a mýlíte se: mohu uvést kontrapříklady. Nic víc, nic míň.
Domníváte-li se, že klackem zabíjet nelze, nechám Vás při tom, resp. Vaše vyvedení z omylu nechám na někom jiném. Meč je ovšem nástroj, určený k zabíjení lidí. Ale přece záleží na ruce, která meč vede. Stejně tak můžete zabít břitvou, určenou k holení; nožem, určeným ke krájení chleba; kosou, určenou k sečení trávy; šálkem, určeným k pití čaje; vějířem, určeným k okrase a ovívání gejši; heparinem, určeným k léčení nemocných; provazem, určeným k vázání snopů; dlaní, určenou k práci a pohlazení ženy a dítěte – víte-li, jak. S mečem se můžete postavit na obranu toho všeho, víte-li, jak. Ale nebuďme tak patetičtí, buďme praktičtí: mečem vyléčíte bolesti zad a kloubů, víte-li jak. Meč není ani dobrý, ani zlý: to mysl vede meč. Chcete-li si omezovat rozhled, nic proti tomu nemám, ani proti Vám, je to jen Vaše volba.