Komentáře: Česká literatura na Dálném Východě. Proč vlastně?

Od: lucie kellnerova

lucie kellnerova — Tue, 03 Feb 2009 08:11:55 +0000

ahoj mirku,
děkuju a držím palce na překlad i všechno kolem vydávání! a aby pak autorské výtisky nesežrali sněžní muži!!! 🙂

s tou prioritou Mongolska je to pravda, budu atakovat pana obchodního, co má rozvojové zdroje na starosti.

pozdrav Lungtě! jestlipak už na květen (nebokdyse to EU-Čína budou radit) chystáte tibetské vlajky?

Od: Miroslav Pošta

Miroslav Pošta — Tue, 03 Feb 2009 07:44:04 +0000

Pejsek, rozvojovka
Určitě, k Pejskovi a kočičce určitě rád prozradím víc, ale teď se zatím modlím, aby se to úspěšně dotáhlo do konce, protože komunikace s Tibeťany na dálku není úplně jednoduchá. Hlavně bych ale měl říct, že jsme měli obrovské štěstí na dědice autorských práv a na překladatelku do angličtiny (česko-tibetský překladatel zkrátka nebyl, tak se muselo jít přes angličtinu) – všichni byli nesmírně vstřícní.

Jsem moc vděčný za informace o situaci na dillíské bohemistice, protože tohle mě už delší dobu zajímalo, jen jsem nevěděl, kde se na to zeptat. Mimochodem vždycky se mi vybaví (pravdivá?) anekdota o bengálské překladatelce Babičky, která po letech zjistila, že jí autorský výtisk sežrali termiti.

A k Mongolsku mě napadá jedna důležitá věc: Jestli se nepletu, tak Mongolsko je jednou z priorit české zahraniční politiky. Tím pádem by mělo být jednodušší získat na překlady do mongolštiny státní podporu např. z rozvojových peněz než pro kterýkoliv „neprioritní“ jazyk.

Od: lucie kellnerova

lucie kellnerova — Fri, 30 Jan 2009 01:18:11 +0000

mě třeba onehdy v respektu nadchnul
článek o překladatelských domech, kam jezdí na granty překladatelé odkudkoli, mají k dispozici garsonku, studovnu, knihovnu a schopnou spojku, která dokáže skontaktovat potřebné konzultanty

v takovym zařízení bych dělala recepční a vařila snídaně!

česká centra v některých městech jsou – NY, Paříž apod. a mívají spoustu zajímavých programů, ale v Asii myslím není žádný?

Od: Lisa

Lisa — Thu, 29 Jan 2009 17:52:37 +0000

Česká pasivita, zdásemi.
A nevstřícnost a bohužel i nekulturnost. Co se divíme. Kde je Český institut, který ve světových velkoměstech nabízí kursy češtiny, knihovničku, promítáí filmů, který má stipendia pro bohemisty nebo jiné studenty něčeho českého? Není, kultury nám není třeba, kultury se lid nenažere.
Co se pak divíme. Ach jo.

Od: Michaela Kreuterová

Michaela Kreuterová — Wed, 28 Jan 2009 10:39:35 +0000

lektoráty češtiny
Lucie, když v seznamu doporučených autorů vidím Petru Hůlovou, tak mě tak napadá – setkala jste se s některými místními, co umí česky a četli její Paměti mojí babičce? Co té knížce říkali?
Jinak s vámi souhlasím, bohemisty v zahraničí bychom si měli hýčkat, je to nejlepší forma propagace české kultury venku. Je škoda, že Češi nejsou o něco větší nacionalisti. Pak by možná vláda dávala víc peněz na propagaci naší kultury venku a mimo jiné i víc podporovala lektoráty češtiny a nerušila je. Pokud vím, tak kromě prioritních zemí, kde fungují Česká centra, nezbývají na českou kulturu skoro žádné peníze (tedy pokud nejsou na českých ambasádách nadšenci, kteří na organizaci českých kulturních akcí shání vlastní sponzory). A ani nemluvím o tom, jak směšně malý rozpočet lektoráty češtiny mají.

Unavené údolí mě tentokrát opravdu unavilo. Jinak zdravím od Mariána, jsme tu na jedné Lodi.

Od: lucie kellnerova

lucie kellnerova — Wed, 28 Jan 2009 08:46:02 +0000

a jak chceš překládat třeba ty houby?????
jasný je, že dílo nesmí stát na jazyce – teda ne jenom na něm…. ovšem opačný extrém, který mi někdo doporučoval – komentovaná obrázková knížka je docela smutnej… ale logiku to má

a co je s tim pejskem?

teď mám trochu výčitky, že burcuju brainstorming a vůbec netuším, jestli nějaký překladatel vůbec existuje… musim do tý celetný! 🙂

Od: Zuzana

Zuzana — Wed, 28 Jan 2009 00:41:49 +0000

Kopu za Vlase a Bradu
Jooooo, Vlase a Bradu, prosiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiim! ;-）
Mimochodem，cetla jsi kousek Pejska a kocicky v cinstine? Ja jen ze Capek je ve vyberu… Mejte slitovani, pratele, vzdyt chudaci bohemisti. Ale prekladatelu bylo vzdy jen par, tak snad nekdo zase vyroste.

Od: lucie kellnerova

lucie kellnerova — Tue, 27 Jan 2009 22:53:44 +0000

průběžný soupis vašeho brainstormingu (próza)
J. Topol
K. Čapek
V. Havel
O. Pavel
Fr. Nepil
M. Ajvaz
J. Weiss
P. Hůlová
vyprávění pro děti
J. Švejda
Vl. Páral
K. Klostermann

dětská próza má výhodu – v mongolsku určitě zájem – dětské knihy jsou jedny z mála, které vycházejí i v kvalitní grafické úpravě. Záhádky a Vlase a Bradu bych ale fakt překládat nechtěla!!!!! 🙂 potěšila mě zmínka o Pejskovi a kočičce tibetsky! zajímalo by mě víc – napsali bychom o tom do magazínu Ulánbátar dnes (Tibeťani a Mongolové jsou bratranci)

další možný klíč výběru „slepičí polévka pro duši“ – K. Čapek, Fr. Nepil, O. Pavel, Klostermann…

nebo socík a disent – V. Páral, V. Havel, E. Kantůrková…

Od: lucie kellnerova

lucie kellnerova — Tue, 27 Jan 2009 22:36:53 +0000

rito a asf,
já na to nemám – a skoro si říkám, že bez ohledu na těch 499,- tu bichli vyhodim do popelnici, aby mi doma nešířila negativní vlny…

Od: lucie kellnerova

lucie kellnerova — Tue, 27 Jan 2009 22:29:49 +0000

Michaelo,
co jsem mohla pozorovat, s mizernou motivací k češtině je to v Číně i Mongolsku podobné – ti lidi původně chtěli jinam a i během studia drtí víc angličtinu, ruštinu nebo japonštinu, které jsou nesrovnatelně perspektivnější
dřív třeba bohemistiky sloužily jako líheň potřebných tlumočníků, ale dneska se obchody stejně dělají přes angličtinu – a pokud nejsou vychováváni kulturní nebo jazykoví nadšenci, tak k čemu ty katedry vůbec mít?
třeba to je logický vývoj, ale přijde mi to líto – mít v cizině grupky bohemistů, které bychom si na dálku hýčkali a kteří by nám za to dělali ve svých kulturních kruzích reklamu, mi připadá lepší než je nemít…

ps nad unaveným údolím mě napadlo, že není kašmír jako Kašmír