je zvláštní, že tuhle situaci provází skálopevné přesvědčení, že nám se přece nemůže nic stát – že je to jen takové malé „zpestření“ (ten-nahoře odpusť).

ti vojáci na náměstí jsou hrozně tmaví – zprvu jsem si myslela, že pomatlaní blátem, aby se maskovali, což mi přišlo ve městě legrační, ale oni jsou takhle opálení – někde jsem četla, že sem povolali pohraničníky, tak to asi v gobi hodně pálí… vzpomněla jsem si, že v pekingu na nepokoje povolávali vždycky vojáky odjinud, aby v davech proti sobě neměli strejce a spolužáky…

A pokud je člověk na ulici, tak platí to samé – zalehnout a pokud možno se snažit zmizet. Neschovávat se za auty a nelepit se na zeď. Auto ochrání člověka asi jako kartonová krabice a po zdech se kulky rády „vozí“…

Ale snad nic z toho nebude potřeba:-)

ten herald jsem četla taky – je to zmíněo v minulém příspěvku, ale možná ne moc srozumitelně… ekonomické zájmy, co jiného 🙂

Zajímavou informaci přinesl International Herald Tribune. Celá akce měla být vyvrcholením sporu o rozdělení nerostného bohatství (měď, zlato, uhlí). V parlamentu se prý nepodařilo novelizovat zákon, který umožňuje státu disponovat maximálně 50% akcií naleziště, což Mongolská lidově revoluční strana (postkomunisti) chtěla změnit na minimálně 51 %. A o tuto část se vede spor, komu by měla patřit. Postkomunisti chtějí, aby vlastníkem byl stát, Mongolská demokratická strana jí chce předat soukromým firmám.

Z toho mi tedy vyznívá, že se jedná o střet ekonomických zájmů.

(Mimochodem v Praze od včerejška stále žádná změna)