a k prispevkum, co predchazi: to s prohibici je nadsazka, samovyroby se netyka [a natoz te kefirove/airagove tradice], spojitost piti s kolonizaci, ba Cinany je pochybna, staci si tam zazit, treba jen nachvili, ty konciny, prostor, podminky, a lidi

pití a po-ruštění je myslím fakt – právě proto, že tradiční pálenky jsou slabší a k jejich konzumaci se tradičně vázala spousta pravidel, které nedovolily populaci úplně zdecimovat.

každopádně na tomhle poli hodlám ještě bádat – dnes jsme učinili průzkum bojem při oslavě nového roku u jedné burjatské rodiny – bylo to senzační – a snad se mi podaří něco z atmosféry popsat a tady vyvěsit!

nejsrdečnější pozdravy do Vašeho domova, Lucie

a teď když něco k předchozím příspěvkům: kumys je vlastně takové kobylí víno (spíš bych to ale přirovnal ke kefíru), alkohol se běžně vyrábí doma (viz [http://www.mongolfood.info/en/recipes/mongol-ark]), ta spojitost pití germanizace/počínštění – tak tu bych nerozváděl, to je blbost, krom jiného, a stačí si tam ten prostor, lidi a přírodní podmínky trochu zažít (osobně, třeba jen na chvíli)

tuhle se mi kamarád svěřil, že „partý“ v zimě je mnohem lepší, než v létě: „to víš, člověk vypadne z hospody ve tři, všude světlo, tak si říká hmm… ráno… to je docela blbý chlastat ráno, žejo… a tak se sebere a jde domu. zato v zimě člověk přijde z tahu v deset dopoledne, všude tma, tak mu to ani nepřijde.“

je ale celkem rozdíl, jak se pije na islandu (on island taky není žádná skandinávie, žejo), v norsku a švédsku – a v dánsku (tam pro změnu nemají prohibici). každopádně islandské zvyklosti, pokud jde o pití, jsou pro našince naprosto smrtící 🙂

ta legrace – tam je trochu myšlenkový skok, uznávám – místo aby řekli, že pojem „objevení Ameriky v roce 1942“ je produktem europocentrického vidění světa, řeknou „Ameriku objevili Mongolové 2-3 tisíce let př. n. l.

a pak už není legrace, že ten chlast je fakt může zdecimovat, ať už tu Ameriku objevili a na Moravu došli, nebo ne.