Reklama
 
Blog | Lucie Kellnerová Kalvachová

Vlídná důslednost

Máme s dětmi hezký vztah:

Nech mě. Ještě není ráno. Neblbni a spi. Ať nevzbudíš bráchu.  

Neslíkej si ty ponožky! Neslyšels?  

Reklama

Nešahej na ten počítač. A nechoď sem, když vařím. Pozor, pálí to. Pálí to! A teď nebul!  

Ať ti to nespadne! Ne. Ne! Ne!!! Sakra, to snad neni pravda, tohleto!  

Nevymejšlej si a pojď. Není taková zima. Nech si ty rukavice! A nebul, zmrznou ti tváře. Tak nezmrznou, ale nebul! A neloudejte se, ať nám nezavřou. Nic nesbírat! Jestli napočítám do tří, tak si mě nežádejte!  

Nemůžeš to rozbalovat, když jsme nezaplatili. Nerozumíš česky, nebo co? A ticho, nikdo v tomhle krámě na nás neni zvědavěj. Nic tam neber! Nebo nebude lízátko!!!  

Nechoď tam v botách! Nemysli si, že tě nevidím. Nech si ty ponožky! A nelítejte tady. Ty nesahej na ten počítač! A ty ho nech! Neber mu to! Pusť ho! Nech ho! A nebul! A ty se moc nesměj. Nešahej na ten počítač! Nemůžeš do toho mlátit. Kluci, neřvěte tolik! Tak kluciiiiii! Tohle neni normální…  

Nedávej mu džus, když má vyčištěný zuby. Ne, nikam! Nebude další pohádka. Nejde to. Ne. Žádný vymejšlení. Ne.. . A už odsud nechci nic slyšet. Nic!     

Kruci!!! Kluci, snad nám to jednou odpustíte.