Drak a rytíř
Ha! Rytíř si to ke mně šine
Škoda, že jsem po svačině!
Chceš mě zbaštit? Vždyť jsem tvrdý!
Jenom by sis zlámal zuby!
Neměj péči o můj chrup.
Dej si radši mísu krup!
Já kroupy nerad, radši řízek,
šup už s tebou na talířek.
Brnění tě bude tlačit.
Dolů s ním, ať můžu začít.
A v čem ti pak budu čelit?
Nemysli, jsem rytíř smělý!
Jak chceš, tak i s brněním,
když mám hlad, i ocel sním.
Dobrá, tak já jdu do střehu.
Jen to zkus na mistra v žehu.
Pomoc! Pálí! U všech všudy!
Už lituješ, žes jel tudy?
Přestaň, ještě chvilenka,
a je ze mě roštěnka!
To se hodí, ty já rád,
skočím ještě pro salát.
Ale no tak, slyšels snad,
že slabším se má pomáhat.
Třeba kráskám v nesnázích.
to jsem slyšel, a co s tím?
Teď jsem tady v úzkých já.
Nic to s tebou nedělá?
Neláká mě dobrý skutek,
bojím se, že bys mi utek.
Dobře tedy, tak co za to?
Drahokamy, stříbro, zlato?
Možná bych si nechal říct,
kdybys mě chtěl učit číst.
Slovo na to, platí, draku!
Tak jsi volný, ty chytráku.
Začneme hned příští středu,
prosvištíme abecedu.
Písmenka se složí k sobě
Budeš číst mně a já zas tobě.
