Děti mají se čtením spoustu zkušeností z předškolní doby. Učí se ze znaků a nápisů, kterých je náš svět plný. A učí se také z našeho chování. To nejlepší, co pro ně v raném věku můžeme udělat, je ukázat jim, že čteme rádi. Když nás uvidí s knížkou, budou to dělat po nás.
Na pochopení, jak se slova skládají z hlásek, jsou dobré hry jako přijela tetička z Číny, přivezla škopíček špíny… nebo rýmovací hry (rýmy přitom vůbec nemusejí dávat smysl – bezva inspirace jsou třeba Learovy třesky plesky česky v překladu Jana Vladislava, vydal BB art).
Pochopit vztah mezi hláskami a písmenky a naučit se, který zvuk ke kterému písmenu (skupině písmen) patří, je velmi důležitou fází v učení čtení. Ale stejně důležité je pochopit, jak funguje vyprávění, jak se sestavuje text a jak se v něm zrcadlí naše zkušenost. Pro to je dobré číst interaktivně – nechávat děti předvídat, co asi tak může následovat za slovo apod.
Užitečné je také čtení oblíbených příběhů či knížek znovu a znovu – děti se naučí celé pasáže nazpaměť a k tomu se jim ukazuje, která slova na papíře to jsou.
Jak si společně užít čtení:
- Najděte si klidné místo nerušené rádiem ani televizí.
- Vezměte dítě na klín nebo těsně vedle sebe, abyste na knížku oba dobře viděli.
- Vyberte knížku, která se vám líbí a kterou budete číst s potěšením. Knížka, která nudí vás, bude nudit i vaše dítě.
- Jestli jste dlouho nečetli nahlas a stydíte se, překonejte se – chce to jen trochu cviku.
- Nejprve si společně prohlédněte obal knihy a přečtěte si název a jméno autora. I velmi malé děti zajímá, jak knížky fungují, odkud se se čtením začíná a jak se otáčejí stránky. Rádi vám také s otáčením pomůžou.
- Povídejte si o autorovi/ilustrátorovi. Ptejte se, jestli dítě zná jiné knížky od stejného autora nebo se stejnými obrázky.
- Povídejte si o jiných knížkách na podobné téma.
- Povídejte si o dění v knížce a dávejte dítěti dost času, aby mohlo co nejvíc mluvit. Povídejte si o tom, co se stane dál a jak by příběh mohl dopadnout.
- Ukazujte si obrázky a povídejte si o tom, co z reálného života vám připomínají – spojování nových slov s konkrétními zážitky pomáhá rozšiřovat a upevňovat slovní zásobu.
- Ukazujte prstem, kde právě čtete.
- Povídejte si o tom, co se vám v které knížce líbilo.
Tolik mezinárodní hlavy z naší moudré školy, já dodám ještě toto:
U nás se vede taková nenápadná zákopová válka o to co číst. Děti pašují ze školní knihovny Star Wars, piráty, dějiny římského válečnictví a třeskutě srandovní příběhy Kapitána Slipoše (Captain Underpants). Já se jim snažím podsouvat poetičtější kusy. A fakt je, že jakkoli bitky a exotika děti lákají, zabírají spolehlivě i příběhy „obyčejné“ – které by se nám mohly stát taky, zvlášť když jsou okořeněné fantaziemi o nejobyčejnějších věcech. Máme proto rádi knížky Olgy Černé a Daisy Mrázkové. Čerstvý dobrodružný zážitek máme s Tyglíkem české poezie pro děti Nebe – peklo – ráj, kde jsme narazili na báseň „Koncovka“ J. Hiršala a B. Grogerové, kterou tvoří 5 x 17 slov odvozených nejrůznějšími koncovkami od slova „prd“ (vč. prdoše, prditele a prďoly). Fantastický úspěch!
No nic. Ještě jeden tip z anglického prostředí. Osvědčily se nám „dvouhlasné“ knížky určené ke čtení nastřídačku, jako je edice: Budeš číst mně, a já zas tobě. Ukázku „Drak a rytíř“ v demo-překladu odzkoušeném na našich cvrčcích najdete tady.
