Reklama
 
Blog | Lucie Kellnerová Kalvachová

Koberečky pro Čingischána

Mongolské muzejnictví není dvakrát progresivní. Příznačné jsou opelichané vycpaniny a zažloutlé strojopisné dokumenty v mongolštině bez překladu. Ledaže jde o buddhismus nebo o Čingischána. Obrazy, sochy, masky a textilie z lámaistických chrámů jsou krásné a barevné do posledních detailů. A velký Čingis?!

V roce 2006 se slavilo 800. výročí "založení mongolského impéria" a Čingischán je všudypřítomný. Jeho podobiznu najdete v bronzu v nadživotní velikosti v průčelí parlamentu, v bílých kamenech vyskládanou na severním úbočí pohoří Bogdchán, na kdekteré lahvi piva a vodky, na penězích, na známkách… Navíc Mongolové letos o Čingischánovi uvedli vlastní historický velkofilm a snad i s tím souvisí spousta velkých kostýmních podívaných pořádaných kolem UB, například jízda několika set čingischánovských kavaleristů nebo velkolepý skanzen obývaný čingischánovskými vojáky, pastevci, řemeslníky, ale taky kuchaři a šamany.

Neodolali jsme a nelitovali jsme Bylo to všechno moc hezké a zajímavé, a mně se nejvíc líbily koberečky.

Ony nejsou moc praktické; vyrábějí se z vlněné plsti, dost koušou a strašlivě pouštějí chlupy, ale dobře tepelně izolují a hlavně – jsou krásné. Skanzen funguje i jako umělecká dílna a na koberečcích se kdosi očividně vyřádil. Vycházejí z tradiční symboliky, ale jsou fantasticky moderní. Posuďte sami:

Reklama

Toto jsou koberečky na zemi a na stěnách v jurtách šamanů:

koberecdrak_525.jpg

 

koberec2_525.jpg

 

koberec5_525.jpg

Tady je nádavkem ještě šamanský oblek:

 saman_525.jpg

A tady je jeden a půl obyvatele skanzenu. Vyráběli vynikající jogurt – 100% bio:

 pruvodce_525.jpg