Reklama
 
Blog | Lucie Kellnerová Kalvachová

Nádam – před branami stadionu

Dovnitř na stadion jsme si netroufli - bývá tam moc plno a děti by obšírný zahajovací ceremoniál stejně nebavil déle než 5 minut. Zůstali jsme před branami, ale i tak lze říci, že jsme si první nádamový den náramně užili.  

Dali jsme si chušůry ve stánku důvěryhodných kuchařinek v igelitových čepicích a zapřádali jsme hovory kdo jsme a jak se nám Mongolsko líbí (tenhle pán na obrázku to překládal širokému okolí). Odolali jsme pokušení koupit si v jiných stáncích klobouk, sluneční brýle nebo alespoň kožený opasek a utráceli jsme až na autíčkách. Nakonec jsme se docela bavili u mechanické krávy, kde si mládež zkoušela rodeo.

Centrální stadion vypadá trochu jako Žluté lázně – prkenný a natřený balakrylem – a je proto neodolatelně krásný. Protože už několikátý týden vytrvale prší (prý nejvíc za posledních deset let), bylo okolí trochu rozbahněné, ale to vůbec nevadilo.

DSC04193_528b.jpg

Ženy měly stejně vysoké podpatky a děti se účastnily už od nejútlejšího věku.

Reklama

DSC04156_528.jpg

U postranních branek čekali uměci na své entré.

DSC04212_528.jpg

Mladí a neklidní dávali průchod svému veselí.

DSC04146_528.jpg

A jiní mladí a neklidní se mračili na své rodiče, jak to tak o velkých rodinných svátcích klidu a míru bývá.

DSC04143_528.jpg

Zítra půjdeme o kousek vedle, kde střílejí z luku. Na koníčky se podíváme v televizi.