Stalo se to tak. Na Silvestra se v Ulánbátaru objevila pajcovaná vodka. Jedenáct lidí zemřelo na otravu metanolem hned, dvacet skončilo v těžkém stavu v nemocnici. Úřady zareagovaly neobyčejně pružně a během pár desítek hodin nebyla v UB k sehnání ani plechovka piva. Za několik dní byl toxický zdroj odhalen ve výpalně Gun Galuut a začalo se se stahováním pěti značek vodky z tamní produkce. Až 11. ledna se uvolnil prodej měkkého alkoholu a postupně i kořalek.
V prvních dnech prohibice bylo v Ulánbátaru možno spatřit muže s planoucíma očima, jak pobíhají z obchodu do obchodu v naději, že tu snad ještě inspektoři nebyli. Potom nastal nezvyklý klid. Anglické noviny Mongol Messenger z 16. ledna napsaly, že během prohibice bylo inspektory zabaveno 76 000 a v obchodech zapečetěno 1,7 milionu lahví vodky. Kriminalita v UB prý poklesla z 50-60 hlášených případů denně na 25. Úrazová oddělení nemocnic vykázala také dramatický pokles příjmů, přičemž se ukázalo, že z obvyklých cca 210 případů denně bývá okolo 70% přímo zaviněno alkoholem.
Mongolská vláda pověřila celou věcí zvláštní vyšetřovací komisi, která už vytvořila návrh novely zákona o alkoholu. Pokud projde, měl by se snížit počet míst, kde se vodka v Mongolsku prodává, z 8 900 na 1 500. Pro média má být vypsána pokuta za porušování zákazu reklamy na tvrdý alkohol ve výši 20-násobku životního minima (t.j. 2,1 milionů tugriků, neboli cca 2 100 USD) a při opakovaném prohřešení má být odebrána licence.
Podnikla jsem k tématu menší průzkum a je to docela zajímavé, takže dávám dál. S trochou nadsázky by se dalo říct, že Mongolové mají s alkoholem dvojí smůlu – jednu fyziologickou a jednu geopolitickou. Asiaté obecně mají asi z 90% „špatný“ metabolismus alkoholu. Způsobuje to atypická varianta enzymu alkohol dehydrogenázy. Ta totiž oproti "standardní" variantě štěpí alkohol méně účinně nebo dokonce vůbec, takže mnohem rychleji nastává akutní intoxikace neboli všichni víme co.
Ta druhá smůla spočívá v ruském vlivu. Jednou mi jistá polonistka líčila, jak jsou prý Poláci hrdí, že z ruského způsobu pití a vodky přecházejí na západní způsob pití a pivo. Že totiž na západě se upíjí pomalu a vychutnává se stav téměř plného vědomí jen s lehce setřenými obrysy a obroušenými hranami. K čemuž se nejlépe hodí pivo a víno. Ruský způsob spočívá v rychlém nevědění o světě. K čemuž se nejlépe hodí pár panáků vodky nalačno.
Klára, která ví o Mongolsku skoro všechno, tvrdí, že původně (zřejmě před rokem 1921) směli pít tvrdý alkohol jen Mongolové nad čtyřicet let. A že zdejší tradiční kořalky mají navíc mnohem nižší grády. Potom přišli Rusové, přinesli vodku a tradice socialisticky převálcovali.
Nechci předstírat, že do věci vidím „zevnitř“. Ale zvenku to vypadá asi tak, že co chvíli se někde (třeba kolem kanálu) sesedne skupinka tří až pěti chlápků neurčitého věku, během neuvěřitelně krátké doby do sebe nalije jednu dvě lahve vodky a zase se odpotácí. Lahve tam zůstanou a postupně se začlení do téměř jednolité vrstvy střepů, jíž je pokrytý celý Ulánbátar. V dopravních prostředcích vám skoro vždycky dýchá na krk opilec. Když se chcete družit, taky se to nikdy neobejde bez štamprle. Alkoholismus je navíc velký problém mezi nomády, kteří se přistěhovali do měst a zůstali bez práce a bez životní náplně. Atd. atd. Rozdíl mezi muži a ženami prý v pití není velký, ale já myslím opilou Mongolku viděla na ulici jen jedinkrát.
V Mongol Messengeru z 16. ledna, který jsem si koupila kvůli prohibiční statistice, je shodou okolností i velký článek o příbuznosti Mongolů s americkými Indiány. Že Indiáni přišli do Ameriky z Asie přes Beringovu úžinu a Aleutské ostrovy, se obecně ví. Tady je to docela komicky formulováno následovně: „…že staří Mongolové objevili americký kontinent dávno před připlutím Kryštofa Kolumba v roce 1492.“ Komické mi to připadá proto, že k tomuto "objevu" došlo cca 20-30 tisíc let př. n. l., což by snad rozumně vzato mohlo být ještě mimo soutěž. Ale on je celý článek pojat dost národo-oslavně, a tak se tu dočteme například, že: „…někteří evropští badatelé píší, že Mongolové byli barbaři. To ale není pravda a studium historie prokázalo, že Mongolové vytvořili první kalendář, založili první akademii věd, otevřeli pozemní cesty mezi Azií a Evropou a položili základy sjednoceného Ruska a velké Číny.“ Což je krásná ukázka širokých možností historické interpretace.
V kontextu výše řečeného myslím na to, že Indiáni s přispěním zavlečených chorob a ohnivé vody dopadli neslavně. A samozřejmě doufám, že Mongolové se podobnému osudu vyhnou (náznaky tu jsou). Nechtějí přece skončit v rezervacích, naopak, živí v sobě vědomí slavné minulosti a hrdé sny o obnově Velkého Mongolska. Doslechla jsem se, že příznivá mezinárodní konstelace by prý mohla nastat už někdy kolem roku 2020. Tak uvidíme.
(Pro srovnání s uvedenými čísly ještě doplním, že podle nejnovějších údajů činí populace Mongolska 2 635 100 osob)
Upřesnění: